50 let v šoubyznysu – Richard Adam

19.09.2016 - 14:08

Dnes mnohým lidem už jeho jméno možná moc neříká, ale přesto byl mnohem větší hvězdou než celá tlupa superstárů dohromady. Zapadly, až na výjimky, i jeho písničky Tina Marie, Páni kluci, Můj strýček, Cestář a mnoho dalších. Když v roce 1960 vyšla vůbec první knížka o populární hudbě z pera textaře Vladimíra Dvořáka, jmenovala se „Začínáme od Adama“.V názvu šlo, pochopitelně, právě o Richarda Adama. Mimochodem jeho nejúspěšnější písnička Tina Marie se v jeho podání jen v tehdejším SSSR prodala na nosičích přes jeden milión kusů.

Richard Adam byl hvězdou konce padesátých a začátku šedesátých let, kdy populární hudba vypadala úplně jinak. Byla móda hlubších hlasů, basů a barytonů a rozhlasovému éteru (televize byla v plenkách) kralovali zpěváci jako Rudolf Cortéz, Jiří Vašíček, Jiří Popper, Milan Chladil a jim podobní. Richard Adam s vyšším barytonem měl pro tehdejší posluchače a zejména posluchačky svoje kouzlo a na tu dobu skvělé písničky. Samozřejmě pohyboval se v mezích swingu, tenoři (Gott) a rock and roll k nám teprve měli přijít.

Richard Adam prošel dobrou školou, začínal s orchestrem Jaroslava Ježka, pak prošel dalšími orchestry a co je důležité: zpěváci se prezentovali především v hudebních kavárnách (skoro v každé druhé v Praze někdo hrál a tančilo se tam), měl úspěchy v Německu a ve zmíněném Sovětském svazu. Ale zejména v Německu byl velmi úspěšný (pochopitelně mám na mysli NDR). Tam se s písní Měsíc ve víně stal laureátem mezinárodní soutěže Iwette-Gilbert-Preis Berlín.

Když jsme připravovali pořad Všichni zlatí slavíci, vymysleli jsme, že každý slavík bude mít svého patrona, který ho uvede. Karel Gott vsadil na Richarda Adama, aby tak připomněl, že nejslavnější zpěvák minulosti uvádí nejslavnějšího zpěváka přítomnosti.

S Richardem Adamem jsem se potkal několikrát, ale mám ve své knížce jednu jeho vzpomínku. Týká se Písně pro Kristýnku. Na začátku padesátých let ji napsali Zdeněk Petr a Vladimír Dvořák do hry Sto dukátů za Juana. Původně mělo jít o divadelní komedii, ale nakonec se hra dostala do ruky rozhlasovému dramaturgovi Jiřímu Apltovi a rozhlas se jí rozhodl nahrát. Jejím prvním interpretem byl Vladimír Salač, který ji v rozhlase do hry natočil. Ale vůbec prvním zpěvákem, který ji uvedl na veřejnosti, byl Richard Adam. Vyprávěl mi o tom toto:

„Bylo to ve Velkém sále pražské Lucerny a došlo k němu už v době natáčení hry Sto dukátů za Juana. Písničku jsem získal z rozhlasu, a protože jsem v té době dělal pravidelné estrády v Lucerně, zařadil jsem ji. Také se mi hodilo, že v Kristýnce jsou jen čtyři akordy, které jsem na kytaru zvládl. A tak jsem publiku ohlásil, že uvedu novou písničku. Když dozněl poslední akord, nastalo ticho. V tu chvíli jsem si myslel, že jsem udělal chybu, že se písnička nelíbila. Jenže po deseti vteřinách, když lidi vychutnali text, strhla se bouře potlesku. Musel jsem ji zpívat třikrát a celou tu dobu ji mám v repertoáru. Nikdy se nestalo, že by se někomu Kristýnka nelíbila.“

Richard Adam ovšem nesměl chybět ani v pořadu 100 let Karla Vlacha, který jsme natočili pro Českou televizi, už proto, že s Karlem Vlachem dobře znal a s jeho orchestrem těsně spolupracoval. V pořadu Richard Adam zpíval písničku Kos a švec. Celý pořad najdete na stránkách ČT.

Richarda Adama jsem potkal naposledy asi před dvěma lety. Seznámil jsem ho s Václavem Markem, který se svým orchestrem hraje především hudbu třicátých a čtyřicátých let. V rámci naší tehdejší spolupráce jsem ho přesvědčoval, že hudba padesátých let je také zajímavá a tak jsme si řekli, že bychom to mohli zkusit. Nakonec z toho sešlo, asi pro ni ještě nedozrál čas. Tak z tohoto setkání zůstala alespoň společná fotografie.

Ivan Rössler