Filip Kovařík z Kowall Company: Za těch 5 let sem se naučil všechny členy KC vnímat jako rodinu

Filip Kovařík z Kowall Company: Za těch 5 let sem se naučil všechny členy KC vnímat jako rodinu

13.12.2016 - 09:27

Rozhovory

Autor: Dominik Holomáč

Krásně melodický rock, smysluplně napsané texty písní. To je charakteristika přerovské kapely Kowall Company, která před nedávnem vydala své nové album. O tom, jaká je vzájemná spolupráce v kapele i o novém albu se můžete dočíst v rozhovoru níže.

Jaké byly začátky Kowall Company, kdy jste se dávali dohromady?

Filip: Začátky byly jak u každé kapely. Dny plné nadšení z nového projektu a touha posouvat hranice svých možností. Nikdo z nás nevěděl, jestli tohle vydrží, a až teď mi došlo, že mnohdy je to o vůli a zarputilosti naučit se věci dokončovat. I když jsme s Peťou kapelu založili v podstatě ve slabší chvilce na párty mých narozenin v roce 2011, dostal jsem od ní dárek, který si užívám už pomalu 5 let :) Později se k nám připojil kytarista Radim a bubeník Viťa. Celé první CD Jinotaj jsme odehráli ve čtyřech a až v roce 2014 jsme příchodem Martina uzavřeli naši partičku na konečný počet 5 členů. To už se začal krystalizovat materiál na naše druhé album IDENTITY, jež jsme na konci října tohoto roku vydali a pokřtili.

V kapele máte kytaristku, jak to mezi váma funguje s ženou v sestavě?

Filip: Spolupráci i přes nějaké drobné neshody, které k tomu všemu patří, bych já osobně hodnotil na výbornou. A nejenom s naší jedinou ženou, ale se všemi členy. Všichni mě inspirují a nutí mě být každý den lepší v tom, co dělám. Veřejně je tu chválím, to už nejde vzít zpátky.
Petra:
Spolupráce je stejná jako v kterékoliv jiné celo-mužské kapele. Jediná spolupráce, která je jinak, než u ostatních je, že si nemusím tahat těžké kombo sama. Na to mám kluky.
Filip:
Myslím, že ti, co všude vykládají, že ženská v kapele je zlo, tak to říkají jenom proto, že nepoznali Peťu.

 

Kdo má v kapele hlavní slovo, je to právě již zmíněná kytaristka?

Filip: Je jasný, že v kapele, kde je přehršle testosteronu, jasně vládne estrogen svými nejsilnějšími zbraněmi.
Petra:
Vůbec nevím co tím Filip myslí.
Filip:
Za těch 5 let sem se naučil všechny členy KC vnímat jako rodinu, a tak Peťu beru jako mladší ségru. Člověk je rád, když vidí, že je ráda.

Před pár měsíci jste vydali nový song Hotel na konci světa, má nějaký speciální význam?

Filip: Hotel na konci světa je místo, kde je všechno možné a kde člověk má odvahu a může si dovolit být sám sebou, aniž by někomu své činy vysvětloval nebo svým jednáním někomu ubližoval. Dle mne každý tohle místo na světě někde má, jen málokdo ho umí najít. Což ale neznamená se nesnažit ho hledat, jelikož někdy samotná cesta je to, co si člověk bude navždy pamatovat. Klip jsme točili s šikovným Michalem Novákem, který absolutně vystihl ten pocit, který jsme my ze songu vnímali. Navíc kvalita vybraných herců je v klipu také znát. Jsme absolutně spokojení, co vzniklo a s kým jsme na tom spolupracovali.

Kdo podle Vás vládne současné české rockové hudební scéně a té zahraniční?

Filip: Otázka, na kterou neznám objektivní odpověď. Mě osobně z české scény hrozně baví např. Imodium, UDG, Vypsaná Fixa, Chinaski, Tchei-chan,  kde beru v potaz jak hudební produkci, tak i psané texty. Text je pro mě rozhodující prvek. Z anglicky zpívajících jsou to John Wolfhooker, All these Memories a v poslední době mě začal fascinovat skvěle zvládnutý pop od Light and Love. Na české poměry opravdu kvalitní dávka hudby. Co se týče světa tak trendy moc nesleduji a držím se osvědčených značek jako Nirvana, Linkin park, Foo Fighters, Nickelback, Kings of leon, Arcane Roots. Ale taky nepohrdnu hudbou jako Coldplay, Of monsters and men nebo Munford and Sons. Jedu celý život v hodně širokém záběru…
Petra:
Myslím, že každý z nás má svůj seznam oblíbených kapel. Samozřejmě každý do písničky, kterou složíme, vloží kus toho co má rád a tak z toho vzniká to, co hrajeme. Já třeba ze zahraničních kapel teď poslouchám The 1975, Borns, The Neighbourhood, atd, ono se to mění, asi jako u každého. V loni jsem poslouchala víc mainstreamu jako The Bastille nebo Imagine Dragons. V české scéně hodně poslouchám a podporuju kapely, se kterými hrajeme a taky kapely kamarádů.

Stávají se Vám nějaké zvláštní situace s fanynkami, třeba při koncertu?

Filip: To sem teda zvědav, jestli ti k tomuhle Peťa něco řekne.
Petra:
A co fanoušci?
Filip:
Pro mě by zvláštní situací bylo to, kdyby si fanynky po koncertě s námi chtěly sednout a povídat si o muzice, poezii a umění.

Vydali jste i nové CD, chystáte se na nějaké turné, aby se více ještě propagovalo?

Filip: Vydali jsme CD IDENTITY, což je alespoň pro mě první zdravá deska kapely. 7 příběhů, které jsme se snažili autenticky vyjádřit. Chystáme toho spoustu, pauza u nás neexistuje. Nechtěl bych nikterak předbíhat. Určitě je teď pro nás bodem číslo 1 dostat desku k lidem  a seznámit je s kapelou Kowall Company. Lidé, co už nás delší dobu sledují, tak moc dobře ví, že veškeré novinky se dočtou na našemh profilu na FB. Tour bychom rádi na jaře zvládli, už asi i tušíme koho oslovit, ale to má ještě chvilku čas.

Co v nejbližší době ještě máte v plánu?

Filip: Pracujeme na zvýšení kvality živých vystoupení a propagaci nás samotných. Ale hlavně se chystáme na rok nadcházející, který pro nás bude velice nabitý a náročný.
Petra:
Mimo toho, co už tu padlo, se snažíme skládat nové věci, které snad už na jaře budeme na živých koncertech prezentovat.
Filip:
Takže snad k CD přibyde ještě další bonusový materiál.

Co byste vzkázali fanouškům a čtenářům MuziMax.cz, kteří si přečtou článek?

Filip: Užívejte a ceňte si všeho, co vám život kolem nabízí, ať už hudbu, radost nebo zážitky spojené s vašimi nejbližšími, tak i práci, kterou lidé kolem vás vytváří. Je skvělé od lidí brát, když mají co nabídnout, ale taky je důležité lidem dávat, jelikož zpětná vazba je to nejdůležitější, co lidi posouvá dopředu. Konkrétně nás v hudbě stoprocentně.

Dominik Holomáč

Titulní foto Michal Novák

Fotogalerie