Necháme hrát Mišíka a to na Československém beat-festivalu 17. 12. v pražské Lucerně

Necháme hrát Mišíka a to na Československém beat-festivalu 17. 12. v pražské Lucerně

07.12.2017 - 07:23

Rozhovory

Autor: Ivan Rössler

Mišíkova hudební cesta je lemovaná legendárními názvy kapel: ve skupině Komety se seznámil s Radimem Hladíkem, spolu přešli do Fontány, která se později proslavila pod názvem The Matadors, chvilku hrál s George and Beatovens, pak společně s Radimem Hladíkem založil The Special Blue Effect (později Blue Effect, ještě později Modrý efekt, M efekt bez tečky za „M“ i s tečkou), pak přišlo Flamengo (ano, v té době vzniklo Kuře v hodinkách). Přeskočme pár let až do roku 1974 a je tu Etc… Na Československém beat-festivalu vystupoval Vladimír Mišík dvakrát: v roce 1968 s Blue Effectem a v roce 1971 s Flamengem.

V roce 1967, mám pocit, jsi na Československém beat-festivalu ještě nebyl.

Nebyl, jezdil jsem s orchestrem Karla Duby a ten měl k bigbítu hodně daleko. Pak jsme měli soubor, který se jmenoval New Force, měli jsme tam i dechy. Dokonce jsme vystoupili s Milanem Drobným, který v té době už byl slavný, takže jsme měli koncert na půl: on druhou půlku, já tu první.  Jenže jsme měli jen jeden koncert, pak přišli Rusové a víc jak půlka muzikantů zmizela za hranicemi, takže jsme se už nesešli.

2. československý beat-festival, na tom už jsi vystupoval se skupinou Blue Effect. Stali jste se objevem roku a tvoje písnička Sunny Grave byla vyhlášena jako nejlepší skladba festivalu.

To je pravda, ale pak mne Radim z Blue Effectu vyhodil a protože leckdy to zlé je k něčemu dobré, tak jsem přešel k Flamengu, se kterým vzniklo Kuře v hodinkách. Je zajímavé, že jsem v té době odmítal zpívat česky, protože jsme měli stále ještě ambici jezdit ven.

Jak ses dostal ke Kainarovi?

Dovedl mne k němu Hynek Žalčík. Byli jsme za ním na Dobříši. Já jsem Kainara samozřejmě znal, hlavně jsem obdivoval, jak přebásnil americká blues, to mne úplně nadchlo. A tím mne přesvědčil, že to v té češtině jde.

Ale vraťme se k těm beat-festivalům.

Tak v roce 1968 to byl, jak už bylo řečeno, Blue Effect. Dokonce jsme tam skutečně dostali nějakou cenu. Dokonce si myslím, že jako zpěvák jsem byl za Viktorem Sodomou. Dneska už, zaplaťpánbu, ty soutěžní festivaly nejsou.  Pro mě jsou festivaly dobrou příležitostí zahrát si pohromadě s jinými skupinami. Nějaká soutěživost mezi námi vždycky je, každý se snaží zahrát co nejlíp, ale že by v muzice mělo platit, kdo je první, druhý nebo třetí tak to si myslím, že je ptákovina.

Máš z toho festivalu dodneška nějaký pocit? Co třeba Primitives Group?

No tak to bylo fascinující, to jsem se šel dokonce podívat, protože tam to tedy lítalo, svištělo, bouchalo, to bylo úžasný. Ale taky si pamatuji, že tam bylo strašný vedro a že se potily stěny. A to byl prosinec.

Kdy jsi vlastně založil Etc… a proč?

To je dost záludná otázka. V té době se zakazovaly anglické názvy, takže Blue Effect byl najednou Modrý efekt, z Rangers se stali Plavci, takže mne napadlo to „a tak dál“, což je nejen anglicky, ale i latinsky etc, tak jsem to svedl na latinu, angličtinu jsme zatajili, a v podstatě jsem z toho takhle vybruslil.  A taky jsem to nazval svým jménem, aby mne už nikdo nevyhodil. Od té doby je to Vladimír Mišík a Etc…Když to někdy skřípalo, odešel někdo jiný, ale já zůstal.

Ivan Rössler

Fotogalerie

Přidejte si nás na Facebooku

MAXParáda - 103. kolo

1 BASTARD

2 44 v klidu

3 Rapper Weve

4 minus123minut

5 Morpheus

6 Luděk Minka

7 Under the skin

8 Dan Vertigo

9 Artery

10 diTa