50 let v šoubyznysu - Radim Hladík

04.12.2016 - 22:30

aktualizováno

Za pár dní by mu bylo sedmdesát. Byl o necelý měsíc mladší než Lešek Semelka, který sedmdesátiny oslavil před několika dny. Ta jejich společná fotografie (dole v galerii) pochází ze sedmdesátých let a je z největší pravděpodobností z pražské Lucerny z vystoupení Blue Effectu, do kterého Lešek přišel v roce 1970.

Radim byl předtím členem populární skupiny The Matadors. V roce 1968 stál u zrodu skupiny Blue Effect a zůstal jí věrný až dodnes. Po jejich triumfálním vystoupení v Lucerně na 2. Československém beatovém festivalu v roce 1968 byl Blue Effect se svým prvním hitem Slunečný hrob (tehdy ovšem ještě v anglické verzi Sunny Grave) vyhlášen kapelou sezóny a Radim Hladík hudebníkem roku. Radim Hladík byl po celá léta bezesporu konstantou české hudební scény.

Moje nejsilnější vzpomínka na Radima Hladíka (potkávali jsme se prakticky po celých padesát let, prohodili pár slov, ale nevzpomínám si, že bychom dělali nějaký zásadní rozhovor) pochází ze 14. října 2010, kdy se v O₂areně uskutečnil koncert 50 let bigbítu. Našel jsem v archívu kopii smlouvy, ze které vyplývá, že na koncertu vystoupil Blue Effect ve složení Radim Hladík, Jan Křížek, Václav Zima a Wojtech Říha a Matadors ve složení již jmenovaní a dále Viktor Sodoma, Jan F. Obermayer a Vladimír Mišík. Bylo to zajímavé setkání. Zachoval se playlist tohoto koncertu, takže ho předkládám jako zajímavý dokument.

INDOLENCE - Sodoma + Matadors

GET DOWN FROM THE TREE - Sodoma + Matadors

SLUNEČNÝ HROB - Mišík

NAPŘÍČ - Blue effect

REJDIT - Blue effect

RAINY DAY - Blue effect

MÁ HRA - Blue effect

EJ PADÁ ROSENKA - Blue effect

Bylo to úžasné vystoupení. Už to, že se potkali pohromadě Hladík, Mišík, Sodoma a Jan Farmer Obermayer, který v současné době žije v zahraničí, bylo neobyčejně skvělé. Na tomto koncertu mi Jan Farmer Obermayer daroval svou knihu Zlatý důl vzpomínek. Radim Hladík stál v té chvíli vedle nás. A protože se Jan s Radimem znal lépe než já, předám mu slovo a z jeho knihy ocituji pár slov.

„Zmiňovat se o Radimovi je velice nevděčné nejen proto, že se o něm tolik napsalo, a tak mám pocit, že nutně ponesu dříví do lesa. Ale ponesu ho velmi rád. Znám se s ním prakticky od našeho společného působení u Komet 3, což je rok 1964. Pro mě je Radim nejlepším kytaristou, jakého kdy Česká republika měla. Pochopitelně, že jsou v Česku i další výborní kytaristé, ale Radimovou předností je to, že on umí zahrát VŠECHNO: klasiku, rock and roll, blues, beat, jazz nebo dechovku. A to vše ještě podá celou svou duší a srdcem. Tím je prostě nepřekonatelný.

Měl jsem tu čest s ním pár roků hrát. Můžu pouze konstatovat, že je to zážitek. V soukromém životě jsme se za mlada vyblbli nejvíce na zájezdech. Dnes už neblbneme - jsou z nás mudrcové! Radim je stále tak zaneprázdněný, že mě navštěvuje spolu se ženou Zlatou několik let. Ale jak se říká, co se vleče, neuteče. Díky Radimovi se dali The Matadors znovu dohromady. Jeho Blue Effect jsou fantastičtí muzikanti a hlavně skvělí kluci, se kterými se výborně harmonujeme, i když jsou generačně někde jinde. Zde v Německu, a to se možná v Čechách moc neví, řadí Radima a jeho virtuózní hru na kytaru mezi takové světové velikány, jakými jsou Santana nebo Eric Clapton. Já se rád přidávám.“

Nikdy bych to nenapsal lépe a výše uvedená slova mohu jen podepsat. Mnohokrát jsem Radima slyšel hrát a vždycky to byl veliký zážitek.

A pokud si to chcete užít i vy, pak si poslechněte nádhernou baladu Poslední večeře a úžasnou kytarovou souhru Radima Hladíka s folkovou kytaristkou a zpěvačkou Dagmar Voňkovou - Andrtovou. Stojí to za to: