Laura a její tygři: Žár v továrně na sny
25.03.2016 - 12:53
Nikdy jsem nepochopil, jak bývalý důlní inženýr Karel Šůcha dokázal vykutat skupinu, která je nezaměnitelná a její žár trvá už třicet let. Byla zjevením už před třiceti lety a její žár nevyprchal ani po těch třiceti letech. Nic se za tu dobu nezměnilo. Stále stejná image: bílá košile, černé kalhoty, černá kravata a černé brýle (Petr Janda - kmotr jejich dvou CD vtipně poznamenal, že čekal na dnešním večeru černou košili, bílé kalhoty, bílou kravatu a bílé brýle). Stále stejná hudební dravost i hravost. Stejné obsazení a typický zvuk s dominujícími dechovými nástroji. Jen personál se zásadně proměnil. Ze staré sestavy zůstal jen Karel Šůcha, ale bez něj by to nebyla Laura.
Byli jsme včera (24. 3. 2016) svědky začátku (Žár trvá) a současnosti (Továrna na sny). První a zatím poslední deska vyšly společně a společně byly oslavovány v Lucerna music baru. Krátce po 21 hodině přišla kapela na jeviště, Karel Šůcha pozdravil diváky slovy My jsme Laura a její tygři, krátce pozvedl černé brýle, aby mohl diváky pozdravit očima a pak už to jelo. Lucie Bakešová vypalovala jednu pecku Laury za druhou. Slyšeli jsme písně z obou desek. Na konci první poloviny přišel na scénu Petr Janda a Laura ho doprovodila v legendární písni Želva. Pak bouchl šampus, 2CD polito a oslaveno.
V druhé půli se k Lucii Bakešové přidala ještě Lenka Nová a Ilona Csáková. Přiznám se, že jsem nerozeznával staré písničky od nových. Musím znovu opakovat: tak jak kapela byla postavena na začátku, funguje dodnes. Na dokonalosti se těžko něco mění. Trochu mne ale mrazilo při poslechu písně Slovník cizích slov: Chce mít děti optimista/Mučí zvíře je sadista/Vrtá mi zuby dentista/Atentát chystá terorista. Kdybych nevěděl, že je to třicet let stará píseň řekl bych, že ji Karel Šůcha napsal včera.
Ivan Rössler
Foto: Pepa Holomáč