Československý beat-festival - Legenda Markýz John

Československý beat-festival - Legenda Markýz John

22.11.2018 - 20:28

Rozhovory

Autor: Ivan Rössler

Když v roce 1967, tedy před více než padesáti lety, založil rockový hudebník (hráč na klávesové nástroje) a skladatel Jan Vršecký, skupinu Markýz John, pravděpodobně ani nedoufal, že si „jeho“ skupina letos zahraje na obnoveném Československém beat-festivalu na Koncertu legend 16. prosince v pražské Lucerně. Jan Vršecký působil ve skupině dvacet let, pak ji opustil. Z prvního obsazení ve skupině nezůstal nikdo, ale v roce 1978 přichází do skupiny Vladimír Růžek (sólová kytara, zpěv), který v ní jako kapelník působí dodnes. O rok později, a to je považováno za mezník v historii skupiny, přichází jako zpěvák Jan Prachař a ten jí dodal jistý punc originality. Dnes už má skupina Markýz John jiné obsazení. Jediný, kdo už čtyřicet let nese její štafetu, je kapelník Vladimír Růžek. Setkali jsme se ke krátkému rozhovoru v malé kavárničce v Modřanech.

„Já jsem chodil do školy Na Smetance“, začíná vyprávění o svých začátcích, „a tam je poblíž Radiopalác. Když jsem byl ještě hodně mladý, tak tam hrály kapely jako Benefit nebo Markýz John. Mně se jméno Markýz John tak líbilo, že jsem na ně chodil.  A fandil jsem jim. Když jsem šel na vojnu, tak jsem se seznámil s Frantou Donáthem, kterého možná pamatujete ze skupiny Beatings (moje poznámka: byl jsem v té době jejich dvorním textařem, ale to jen tak mimochodem). Franta mi dal telefonní číslo na Honzu Vršeckého z Markýz John, a protože v té době končil kytarista Franta Kotva, tak jsem nastoupil místo něho. A jsem tam dodnes. Už čtyřicet let.“

Ty jsi nejspíš beatové festivaly nezažil…

Já jsem pětapadesátý ročník, tak to jsem byl ještě velmi mladý. Ale na bigbít jsem v té době chodil. Dokonce v naší ulici nějaké kapely zkoušely a já mezi ně chodil s rumba koulemi si zahrát.

Co dělají původní Markýz John. Jen připomenu první sestavu:  Jan Vršecký (klávesové nástroje), Vladimír Klenka (baskytara), Jiří Šohájek (zpěv), Milan Koudelka (kytara) a Pavel Hlavatý (bicí). 

Dneska už samozřejmě původní Markýz John nejsou, ale to nebyly, ani když jsem do nich nastoupil. Ale s řadou bývalých muzikantů se stýkám a dokonce chodí na naše koncerty.

Pojďme k dnešní sestavě. Je v ní například tvůj syn…

Jakub v kapele začínal ještě jako malý kluk, a to hrál na klávesy jedním prstem. Nechali jsme ho, protože jsme v té době nemohli klávesistu sehnat. Ale měl obrovský úspěch u holčiček. Byl malý a měl dlouhé vlasy a tak za ním chodily. Jezdili jsme sice s jednoprstým klávesákem, ale sály byly plné těch holčiček a jejich rodičů, kteří se na něj chodili koukat. Později se ale natolik vypracoval, že hrál třeba s Ewou Farnou nebo Petrem Kolářem a když oni měli volno, tak hrál i v naší kapele. Dneska hraje už jen v Markýz John.  Baskytarista Zdeněk Kaplan, který je u nás skoro pětadvacet roků a Viktor Barsa na bicí už je taky bezmála veterán. Takže v téhle sestavě už hrajeme poměrně dlouho a stabilně.

Původní repertoár?

Ten se měnil s dobou. Markýz John ve svých začátcích hodně kopírovali, hráli skladby Hollies, Mamas and Papas, Bee Gees a dalších kapel. Ale to v té době dělali skoro všechny kapely. Když jsem do kapely přišel já, tak zase frčel Phil Collins, AC/DC. My jsme měli univerzálního zpěváka Jana Prachaře a ten tehdejší zpěváky jako je Phil Collins a dokonale uměl, on to prostě v tom krku měl. 

A teď?

Teď vyznáváme americkou kapelu Toto, ta má takové hity jako je Hold the Line. Africa, Rosanna. Také jsme si pořídili vybavení, jako mají oni, a když si pořídí něco nového, pořídíme si to také. Chodíme na jejich koncerty, sledujeme je, a když hrajeme koncert, hrajeme nejen staré Markýz John, ale i jejich písničky.  V roce 1991 jsme vydali desku, a co je na té desce hrajeme i teď a to také budeme hrát v Lucerně.

Ivan Rössler

 

Fotogalerie