Skupina Buty bude hostem finále soutěže Československého beat-festivalu

Skupina Buty bude hostem finále soutěže Československého beat-festivalu

05.11.2019 - 15:29

Rozhovory

Autor: Ivan Rössler

Skupina Buty bude hostem finále soutěže Československého beat-festivalu, které se uskuteční 8. listopadu v brněnském SONO CENTRU. Požádali jsme bubeníka a manažera skupiny BUTY Richarda Kroczeka o rozhovor.

V době 1. Čs. beat-festivalu ti byly tři roky. Tvůj otec, Richard Kroczek starší (mimochodem narodil se ve stejném roce jako Karel Gott) hrál v té době v populární folkrockové skupině Bukanýři, první beatové festivaly pamatoval. Mluvili jste někdy o zlatých šedesátých letech?

Ano, občas jsme mluvili o tátových hudebních začátcích, které se do šedesátých let datovaly. Táta ještě před Bukanýry hrál v různých hudebních seskupeních, které byly hodně ovlivněné světovou hudbou z šedesátých let. Rád na tuto dobu táta vzpomínal, jelikož se zrodili skvělí hudebníci, se kterými se, mj., také táta stýkal. Vzpomínám si na Orchestr Doktora Sochora, se kterým táta hrával na saxofon a kytaru. Hodně jsem se i dočetl z časopisu Melodie, který táta odebíral. 

V kolika letech jsi začínal s muzikou? A měl jsi doma ve svých začátcích nějakou oporu?

Téměř celé mé dětství se u nás v malém bytě (45 m2) na sídlišti scházeli hudebníci, takže přes zeď do dětského pokoje mnohokrát pronikaly různé diskuze a jamování hudebníků. Tak kolem třinácti let jsem se k nim začal občas přidávat a bubnoval jsem vařečkama na máminy hrnce. Táta ve mně rozpoznal ne talent hudebníka, ale bubeníka. A za 3 tis. tehdejších Kč mi koupil mé první bicí Amati, na které jsem hrával v malém dětském pokojíčku v šestém patře našeho panelového domu v Porubě a dvakrát nás málem kvůli tomu vystěhovali. Po letech, když jsem se vracíval domů už jako známý bubeník skupiny BUTY, tak mnoho sousedů mne s radostí vítalo se slovy, že to bubnování z šestého patra asi stálo za to. 

Spoluzaložil jsi skupinu Buty a hraješ v ní dodnes. Slavíte Kristova léta kapely (33 let), jak jste to tak dlouho spolu vydrželi?

Prostě jsme to vydrželi a držíme, jak je známo u každé kapely to občas zaskřípe, ale všechno jsme se ctí zvládli a máme se rádi. 

Ve vaší hudbě se mísí různé žánry: folk, rock, etno, jazz… ovlivňovala tě nějak i hudba Bukanýrů?

Hudba Bukanýrů mne moc neovlivnila, spíše nás s Radkem ovlivnil přímo můj táta, když jsme před skupinou BUTY hráli ve skupině Mikro, kterou můj táta vedl, zejména autorsky. Byl to spíše jen studiový projekt v Českém rozhlase Ostrava. 

Kdybys měl vyzvednout tři největší úspěchy skupiny Buty, které by to byly?

Výdrž, výdrž a genialita. 

A poslední otázka: Jak bude vypadat vaše vystoupení v Sono centru 8. 11.?

Ještě jsme o tom s kapelou nemluvili, ale já, za sebe bych byl rád, aby to nebyla jen přehlídka našich hitů, ale abychom zahráli náš cennější hudební materiál, který hráváme většinou na klubové scéně. Tyto koncerty jsou hudebně a hráčsky vyzrálejší.

Ivan Rössler

Fotogalerie