Streetmachine si stále drží svůj styl a image

Streetmachine si stále drží svůj styl a image

15.03.2023 - 08:05

Rozhovory

Autor: Pepa Holomáč

StreetMachine je kapela z Pardubic hrající od roku 1995 a ve své hudbě promítá množství hudebních žánrů. V jejich originální tvorbě se nachází mix metalu, hard core, punku i rocku. Za dobu své existence získala početnou skupinu fanoušků v ČR i mimo a je známá svou energickou live show, o kterou se stará celá kapela v čele s frontmanem Valdou. Na rozhovor jsem si pozval zakládajícího člena, bubeníka Honzu.

Co bylo pro tebe impulzem založit kapelu?

Protože v době, kdy byla kapela založena, mi bylo okolo 15 let, těžko se mi mluví o konkrétním impulzu. Oslovil mě tehdy Pospa (ex kytarista, textař), jestli nechci bubnovat. Já že jo. To je asi všechno. Možná to je tím, že jsem z muzikantský rodiny a mít kapelu mi vždycky přišlo jako úplně přirozená věc. Po letech jsem rád, že i moje žena je z rodiny muzikantů, protože tak lépe chápe, že chtít odstavit muzikanta od hraní a koncertování je něco, co ho udělá velmi smutnou a tragickou osobou.

Jak vznikl název Streetmachine?

My jsme se úplně v úvodu - a ten úvod trval možná i dva roky - buď nejmenovali vůbec a potom tuším Total Dedication. Tehdejší basák Víťa Polák potom jednou do zkušebny přišel s čepicí Streetmachine. Byla to moc pěkná čepice a podle toho se jmenujeme. Takže žádná hluboká myšlenka v tom není. Jmenujeme se podle čepice.

Kolik členů se v kapele již vystřídalo?

V kapele se vystřídal nespočet muzikantů. Hromada kytaristů, zpěváků, chvíli jsme měli dokonce dva zpěváky. Byla to ta doba častýho chození do hospod a klubů, kdy po pár pivech a panácích se spřádali velký plány a když se k tomu přimotal někdo, kdo uměl na něco trochu hrát, hned to bylo – nechceš do kapely? Takže najedou byly dvě kytary, za půl roky jsme zase hráli jen já a Pospa, což bylo tvrdý jádro. Vlastně dodnes je Pospa člen, i když emeritní. Ustálilo se to s příchodem bráchů Papadopulosových a  potom s Kulišem na basu. S nimi muzikantskej level šel rychle výše. Udělali jsme pár desek, strávili spolu nějaký roky, bratři pak odešli po vydání desky Svět tě soudí a v kapele jsem zůstal jen já a Kuliš. No a bubeník a basák moc parády neudělají. Naštěstí se v tý době vrátil ze zahraničí Wolf, zjevil se Míra Laboš a s naprosto novou energií vznikla deska Ber nebo nech bejt, se kterou se pojí asi nejvíc vypitýho rumu, co jsem zažil. Míra po jejím vydání odešel a jediná osoba, se kterou bylo možný počítat jako s novým frontmanem byl Valda. Dost možná to byl poslední výstřel, kterej zafungoval. Takže cca od 2011 jsme v současný partě s tím, že po pár letech jsme přibrali ještě Jirku Marka jako druhýho kytaristu. Je to super chlápek, kterej dobře čte Wolfa a navíc umí pěkný sóla.

Jak bys charakterizoval vaši tvorbu?

Je asi až podivný, že potom, co se v kapele vystřídalo tolik lidí, držíme si stále svůj styl a image. Není v tom žádnej kalkul. Prostě to tak vychází, asi to částečně bude tím, že já až na výjimky píšu texty, což tomu dává po celou dobu jednotnou linku. No a mám štěstí na lidi kolem sebe. Co se týká hudebního žánru, mícháme všechno dohromady, občas jsou tam sklony jít hodně do metalu, ale ono se to pak nějak zase stočí k tomu našemu stylu.

Kde čerpáte inspiraci pro nové songy?

I když na věcech děláme společně, riffy jdou za Wolfem a to je asi ten základ. Takže to by byl dotaz spíše na něj. Občas přijde i s komplet hotovým songem. Ale snažíme se finále dělat ve zkušebně tak, aby každej měl co říct. Z vyprávění vím, že existují kapely, kde má někdo hlavní slovo a podobně. My naštěstí máme komunikaci dobře nastavenou, takže ve finále je tam nějaká kolektivní energie, nálada či inspirace, nebo jak to nazvat, která se podepíše pod finální výsledek. Každej tam má svůj kus práce. Co se týká textů, tam jsou to každodenní myšlenky, úvahy. Ale popravdě není lehký sypat z rukávu krutý texty, jak na běžím pásu. Když je ti dvacet, máš úplně jinak nastavenou hlavu, než když je ti přes čtyřicet. A pokud to má být upřímný, což je základ toho, aby kapela nepůsobila jako parta kašparů, dá to celkem práci v poslední době. Ale jde to.

Jaké má kapela hudební plány?

Tak máme teď před sebou hodně živýho hraní, na konci dubna začínáme mini tour se Sodomou. Máme složeno asi 12 nových songů s tím, že dva půjdou ven již velmi brzy jako singly, nějakej novech merch, klipy. Prostě klasika. Ale hlavně chci říct, že nás pořád baví jezdit do klubů mezi lidi a hrát. Užíváme si to a doufám, že tuhle energii dáváme i lidem na našich koncertech.

Za hezké povídání děkuje Pepa Holomáč

 

MINI TOUR STREETMACHINE SODOMA GOMORA 2023

Po 10 letech od vydání singlu Decibely hněvu se kapely Streetmachine a Sodoma Gomora vydávají opět na společnou tour. Příznivci těchto bandů se můžou těšit na hudebně bohatou show, která se uskuteční na 4 zastávkách. Mini tour otevře koncert 22.4. v Praze v klubu Storm a dále pokračuje na těchto místech:

 

29.4. Karlovy Vary Slash bar

13.5. Holice Na Hlubáku

19.5. Havlíčkův Brod Klub Oko

K tomuto výročí kapely chystají i dalších pár překvapení.

 

Fotogalerie

Server Error

Server Error

We're sorry! The server encountered an internal error and was unable to complete your request. Please try again later.

error 500