The Prostitutes: Vyjeli jsme natočit EP a vrátili se s deseti skladbama

The Prostitutes: Vyjeli jsme natočit EP a vrátili se s deseti skladbama

04.02.2016 - 10:24

Recenze

Autor: Indies Scope

Album, který podle Adama Vopičky zní jako z léčebny.

Kapela The Prostitutes vydala 1. prosince 2015 nahrávku, která vznikla na jaře 2014. V porovnání s předchozími počiny se jedná nepochybně o nejsyrovější a nejméně učesanou desku, původně experiment, který se ale skupina nakonec rozhodla vydat jako regulérní album. Citelně se do něj promítá atmosféra, za které nahrávky vznikaly, a genius loci tajemné krušnohorské restaurace U pašeráka, která se na týden přeměnila v improvizované studio.

Vyjeli jsme s The Prostitutes natočit EP a vrátili se s deseti skladbama.

Hodně se pilo a točilo se nejvíc po půlnoci. Destroyer vzpomínal na životopis Boba Dylana a na natáčení Blonde on Blonde, který prý probíhalo nahodile v jakoukoliv denní či noční hodinu, podle nálady Dylana. To byla výhoda i našeho setupu all-pluged-in – téměř nic se nemuselo nastavovat. Všechno zůstalo připravené od prvního dne do posledního a tak se jen zaznamenávalo. Song za songem, zvuk za zvukem. Tahle session, která měla bejt spíš experiment a možná dokonce i jen příprava, se ukázala jako způsob práce, kterej nám všem zjevně dost vyhovoval a dlouho jsme necejtili takovej kapelovej spirit, jako když to bylo celý na nás, bez producenta, bez ambice a bez tlaku.

K jednotlivým skladbám (slovy Martina Destroyera):

Nobody vznikla jako první jam session po příjezdu a i včetně textu byla hotová ještě ted den.

Skladbě Dream dal základ garageband projekt od Adriana, do kterého jsme postupně dotáčeli a Adam vytvořil druhou část svým nápadem na basovou linku. Od Pašeráka se s tím pak nehlo, až předposlední den míchání dotočil Tuzex kytary v závěru.

Freedom Road jsme točili kolem čtvrté ráno stejný den, kdy jsme natočili Simple Song. Vrátili jsme se po půlnoci od výčepu a chtěli jsme si zahrát country. Na čtvrtý take se to povedlo. Jmenovalo se to Freedom Road, ale když to Adrian přišel přezpívat, měl jsem dojem, že to nemaká a tak Adrian nazpíval verzi Devil In The Hurricane. Ta nám všem fungovala dokud jsem nezapnul těsně před koncem mixu tu skrytou původní stopu – a od té chvíle už to byla zase Freedom Road.

I Feel The Same Way Too je písnička od Adriana pro Adama.

Chairman obsahuje hlas robota, který čte Adrianovu esemesku zaslanou v pátek před finálním mixem.

Tagliatelle je hádka. A název odkazuje na scénu z první noci na Suché, když se Adam dožadoval pasty a já mu nabídnul Tagliatelle.

Meet You In The Morning je přesně to, co pro mě navždycky zůstane ve vzpomínkách z natáčení u Pašeráka – delirium a nářez.

Holocaust je nápad, co vznikl během mixu. Bavili jsme se o tom, jak ten svět, co jsme vždycky popisovali ve skladbách jako těžký místo k životu, předběhnul sám sebe a samovznítil se.

Odyssey je jedna ze dvou skladeb nahraných mimo Pašeráka, tahle konkrétně u mě v Radiotronu a u Fausta v Dejvicích.

Rain je site specific poetry – tak bych to asi vysvětlil. A ten krb je autentickej.

Rumble je do dvojice sMeet You In The Morning – tady jde o skutečně hluboký stav podvědomí. Text je zřejmě zpráva mimozemských nepřátelských civilizací. Hudba jsou jen bicí a cigar box.

Simple Song je hostovačka Ondřeje Rudolfa, jednoho z majitelů Pašeráka, bratrance mé ženy. Nejlepší duet sezóny. Minimálně.

Stranger Than Fiction – šel kolem David Bowie, když byl v Jáchymově v lázních. Tak jsme ho poprosili, jestli by taky něco nedal a on něco dal. Nejdřív do nosu a pak na mikrofon.

Swan Call – skladba Stevieho LFO, kterou Adam nazpíval na rozloučenou s použitím textu z jedný cizí hitovky.

Bio The Prostitutes

2004 - Skupina The Prostitutes vznikla roku 2004 v Praze. Eponymní EP dostalo kapelu na mapu, alba “Get Me Out Of Here” a především “Hometown Zombies” ji umožnilo rozšířit své domácí úspěchy i do zahraničí. The Prostitutes odjeli úspěšné turné po Španělsku, hráli několikrát v Rakousku, na Slovensku, v Rumunsku, Německu. Pravidelně se objevují na hlavních tuzemských festivalech, hráli na slovenské Pohodě, Wave Gothic Treffen v Lipsku, v Berlíně na Berlin Insane ve Volksbühne, v Praze na oficiálních oslavách 20. výročí pádu berlínské zdi nebo letos na bratislavské BatCave Party.

2005 - 2009 - Stylový mix The Prostitutes vychází především z post-punku a je ovlivněný indie rockem, country music, elektronikou i experimentálním a alternativním rockem. To, společně s výjimečně živými a energickými
koncerty, je hlavním důvodem, proč je skupina oceňována jak hudebními publicisty, tak stále rostoucími zástupy fanoušků. The Prostitutes získali celou řadu domácích ocenění – Album roku (Filter 2009), Kapela roku (Filter 2007), hudební klip roku (Óčko 2006), píseň dekády, top 10 desek posledních 20ti let a další. Písně kapely expandovaly i za hranice České republiky, hrají je (především studentská) rádia od Aljašky po Austrálii. Prostitutes se objevili ve španělské MTV a jejich veřejnoprávní televize vysílala záznam živého vystoupení. Německá rádia vysílají písně "Sunshine", "Don’t Give A Damn", "Leave It Like It Is a Boom". V listopadu 2009 se novým členem skupiny stal baskytarista Adam Piaf, jinak známý jako člen projektu Calm Season. Bez zajímavosti není, že věkový rozdíl v kapele činí 26 let a mezi členy najdete výtvarníka, režiséra, toxikologa, sociologa a kreativního ředitele.

2012 - Koncem února 2012 nahráli The Prostitutes svoje třetí studiové album s názvem “Deaf to the Call”. Album se točilo v Praze, v legendárním nahrávacím studiu Faust pod vedením jednoho z předních světových producentů alternativní rockové hudby, Martina “Youth” Glovera. „Youth“ je členem legendárních Killing Joke a společně s Paulem McCartneym tvoří jejich vlastní projekt The Firemen. Jako producent je podepsán pod nejúspěšnějšími nahrávkami The Verve, Primal Scream, The Futureheads, The Cult a dalších. Spolupracoval s Depeche Mode, Marilynem Mansonem,Sugarcubes, U2 nebo Siouxsie & The Banshees, ale v jeho diskografii se najdou i jména jako je Dido nebo Erasure.

Zdroj:

Fotogalerie

Přidejte si nás na Facebooku